ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Bratři a sestry, život křesťana přináší různé situace. Chtěl bych vám jako váš služebník a duchovní otec v tomto článku nabídnout, jak v různých životních situacích postupovat.

1) Jsem školák a chci přistoupit k prvnímu svatému přijímání a svátosti smíření

Svaté přijímání je účastí u stolu Páně při mši svaté. Je nejhlubším znamením sjednocení s Bohem. Skrze přijetí chléba, který se při mši sv. stává Kristovým tělem, a vína, stavájícího se Kristovou krví, prožíváme přebývání Boha v nás a nás v něm. Proto k prvnímu svatému přijímání může přistoupit pouze pokřtěný, který věří v Ježíšovu přítomnost v této svátosti. Před prvním svatým přijímáním je třeba očistit svou duši ve svátosti smíření.

Příprava na první svaté přijímání a svátost smíření probíhá podle domluvy s knězem na faře. Je obvyklé přistoupit k prvnímu svatému přijímání zpravidla ve 3. postupném ročníku základní školy. Je však možné přijmout svátostného Ježíše i dříve, tak jak to stanovil papež svatý Pius X. – rozhodující podmínkou je, aby dítě dokázalo na svém stupni vývoje odlišit obyčejný chléb od „Chleba andělského“.

2) Jsem dospělý (je mi alespoň 14 let a více) a chci se nechat pokřtít

Křest v dospělosti má odrážet skutečné osobní rozhodnutí pro víru v Ježíše Krista. Předpokladem je i zvládnutí základní orientace v křesťanských pravdách a způsobu života. Proto se s důvěrou obraťte na kněze aby vás mohl k této rozhodující životní situaci připravit. Křest dospělých spolu s prvním svatým přijímáním pak probíhá o vigilii Veliké noci (lidově zvané „vzkříšení“). Mějme na paměti, že život s Kristem je veliké dobrodružství, nenechte si ho ujít!

3) Chceme se vzít v kostele

Svátost manželství vyjadřuje a působí nejen spojení životů manželů, ale i jejich spojení s Bohem. Proto se vyžaduje příprava, která zahrnuje několik setkání s oddávajícím knězem na faře. Na termínu prvního setkání je třeba se domluvit zhruba 2 až 3 měsíce před plánovaným datumem svatby. K vaší individuální přípravě můžete využít tyto texty k přípravě snoubenců.

4) Narodilo se nám dítě!

Tak to vám, milí rodičové, z celého srdce blahopřeji! A zároveň předpokládám, že své dítě chcete nechat pokřtít. Křest je svátostí, která potvrzuje víru v Krista, člověk se stává Božím dítětem a členem společenství církve. Rodiče, kteří žádají o křest dítěte, musí být věřící (alespoň jeden z nich), žít křesťanským životem a mít pevný úmysl své dítě ve víře vychovávat. Pro podpoření rozvíjení víry a zorientování se v povinnostech křesťanského rodiče absolvují přípravné setkání. Konkrétní termín si domluví přímo s knězem.

Základní podmínky pro křest malého dítěte jsou tyto:

• alespoň jeden z rodičů je pokřtěný katolík
• rodiče dítěte žijí v legitimním svazku (církevní nebo alespoň občanský sňatek). Církev nemůže uznat jinou formu svazku – například tzv. „registrované partnerství“ nebo volné soužití (druh a družka) !!! Výjimku představuje svobodná matka – tuto životní situaci samozřejmě probereme individuálně při setkání s knězem.
• na setkání s knězem si rodiče dítěte přinesou rodný list dítěte, potvrzení o svatém křtu rodičů a kmotra, oddací list rodičů

5) Chci se smířit s Bohem ve svátosti smíření

Pravidelná příležitost ke svátosti smíření pro jednotlivé farnosti je přehledně uvedena ZDE. Je ovšem samozřejmé, že v naléhavých případech si můžete individuální svátost smíření domluvit s knězem, který vám velice rád vyjde vstříc.

6) Chci přijmout svátost nemocných (nebo domluvit udělení svátosti pro někoho blízkého)

Svátost nemocných je prosbou církve za tělesné i duševní zdraví nemocného a posilu při snášení utrpení. Může ji přijmout ten, kdo je nemocný, v ohrožení života (např. před operací) nebo trpí důsledky stáří. O udělení této svátosti můžete kněze požádat kdykoliv. Pokud si přejete, aby kněz nemocného navštívil, je bezpodmínečně nutné, aby si nemocný sám takovou návštěvu přál, je-li při vědomí. Domlouvat takové návštěvy „za zády“ nemocného může vést k trapným situacím. Udílení svátosti nemocných se může spojit se svatou zpovědí a s podáním svatého přijímání – tzv. „viatikum“ (což znamená „pokrm na cestu“). Tomuto souvislému obřadu říkáme „zaopatření“ nemocných.

7) Chci dát mešní intenci (úmysl na mši svatou)

Při bohoslužbách je možné vložit zvláštní úmysl (např. prosbu o požehnání při příležitosti životního výročí, na poděkování, prosbu o pomoc v obtížích, za zemřelého apod.). V kalendáři mešních intencí v sakristii farního kostela si vyberete vhodný volný termín, a kněz vám zapíše váš úmysl mše svaté.

8) Zemřel nám někdo blízký a chceme jej křesťansky pohřbít

Život lidský přináší i tyto bolestné události, v nichž vám kněz touží být obzvláště nablízku. Po úmrtí vašeho blízkého se nejprve obraťte na pohřební službu. Velice vřele vám doporučuji pohřební službu pana Františka Cimerhanzla z Českého Krumlova, která vám zajistí vzorné a důstojné vypravení křesťanského pohřbu.

Můžete objednat křesťanský pohřeb v kostele, a to nejlépe se mší svatou. Výjimečně je možný i obřad beze mše svaté – tedy bohoslužba slova s obřadem posledního rozloučení.

Na tomto místě bych chtěl zdůraznit, že křesťanský pohřeb se koná VÝHRADNĚ A POUZE V KOSTELE, nikoliv v jiných prostorech (např. v obřadní síni hřbitova nebo krematoria)!!! Výjimky z tohoto pravidla jsou absolutně nepřípustné!

Po obřadech v kostele je možno pohřbít zesnulého na hřbitově nebo jej dát převézt do krematoria ke zpopelnění.

Pokud si budete přát, aby kněz přednesl při pohřební promluvě krátký životopis vašeho drahého zesnulého, prosím, abyste jej pro kněze připravili. Bude-li napsán čitelně (nejlépe na počítači), stačí jej dát knězi až před pohřebním obřadem.

V každém případě vám zaručuji důstojné křesťanské rozloučení s vašimi zemřelými a ujišťuji vás o svých modlitbách za vaše drahé zesnulé!

Váš služebník a duchovní otec P. Mgr. Ing. Jan Špaček, dr. h. c.