Vzpomínka na primici v Třebíči
V těchto dnech jsem byl osloven redakcí farního časopisu „Naše společenství“ z mé rodné Třebíče, zda bych byl ochotný v pár větách zavzpomínat na svou primici v Třebíči a krátce pozdravit čtenáře Našeho společenství.
Třebíč bude mít další dva novokněze – bohoslovce Vojtěcha Zahrádku a Jaroslava Jurku, jejichž kněžské svěcení se již blíží. Při této radostné příležitosti jsem byl požádán o své vzpomínky. Rád jsem vyhověl a na svých stránkách se nyní se svými „nesouvislými střípky“ vzpomínek podělím i s vámi.
Vzpomínka na primici v Třebíči
Milovaní bratři a sestry, milí rodáci, drazí ctitelé a děti Panny Marie!
Srdečně vás všechny zdravím v mariánském měsíci máji z Jižních Čech od přehrady Lipno, kde již třetím rokem působím jako farář v Horní Plané a přilehlých farnostech. Měsíc máj je nejkrásnější měsíc v roce. Je to měsíc Panny Marie, měsíc májových pobožností a pro mne i měsíc vzpomínek na kněžské svěcení a primiční mši svatou v rodné Třebíči. Rád bych se s Vámi o tyto vzpomínky podělil.
Čas letí, přátelé... Už je tomu 16 let, kdy jsem byl vysvěcen v Písku na Kristova kněze. Bylo to 11. května 2002. A přesně týden po kněžském svěcení – v sobotu 18. května 2002 – jsem sloužil primiční mši svatou v bazilice Panny Marie a sv. Prokopa v rodné Třebíči. Zážitek, na který nikdy nezapomenu. Vzpomínky, které jsou stále živé. Vděčnost všem, kteří se zasloužili o tuto událost.
Mnozí už nejsou mezi námi. Maminka odešla na věčnost v lednu 2006. Mému srdci drazí kněží Mons. Alois Pekárek a P. Antonín Kovář OFMCap. se mé primice nedožili. A další milovaný kněz, který mi hodně pomohl na cestě ke kněžství, tehdejší farář v třebíčské bazilice P. František „tatíček“ Puchnar, zemřel v neděli 20. května 2018, v den slavnosti Seslání Ducha svatého ve Velkém Újezdě. Na všechny tyto vzácné lidi vzpomínám a modlím se za ně.
Ani bývalý regenschori u kapucínů, PhDr. Otmar Urban, už není mezi námi. Především jemu a paní Helence Pacnerové patří můj dík za varhanní hudbu a zpěv při primiční mši svaté. Byla to mariánská primice. Poděkování Matičce za přímluvu u svého Syna, že jsem po nelehké životní cestě nakonec došel ke kněžství. Jinak to nebylo pro mne myslitelné. Můj život je spjat s Pannou Marií. A tak bazilikou zněla píseň mému srdci obzvláště drahá – „Zdrávas Maria, anděl Páně z nebe...“. Mariin chvalozpěv „Magnificat“ v podání svěžího sopránu Helenky Pacnerové byla především vroucí modlitba – nejenom silný pěvecký zážitek. A velkolepá slavnost byla zakončena písní „K nebesům dnes zaleť písni“ jako závěrečné poděkování Matce Ustavičné Pomoci.
Dalo by se vzpomínat na mnoho zážitků. Na účast mnoha lidí ve zcela zaplněné bazilice. Na primičního kazatele, spisovatele a trvalého jáhna Josefa Janštu z Opavy. Na všechny přítomné spolubratry v kněžské a jáhenské službě. Na překrásnou květinovou výzdobu... Ano, bylo by toho hodně. A tak jen chci po 16 letech říci: „Díky, Pane... Díky, Maria... Díky, přátelé Boží!“
A ještě bych v závěru rád popřál spolubratřím Vojtěchovi a Jaroslavovi, kteří budou mít zanedlouho v Třebíči primici, aby vždy zůstali věrni svému Mistru a Pánu. Aby byli horlivými a svatými kněžími na vinici Páně. A aby milovali Pannu Marii jako svou nebeskou Matku, ochránkyni a průvodkyni kněžským životem. Bůh vám všem + žehnej!
Váš
P. Jan Špaček,
třebíčský rodák, farář ve farnostech okolo Lipna
