ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! V sobotu 2. dubna 2005 ve 21:37 hodin k sobě Pán povolal papeže Jana Pavla II. Svatý otec zemřel ve Vatikánu ve svém soukromém apartmá po 26 letech, 5 měsících a 17 dnech svého pontifikátu. Zemřel v předvečer druhé neděle velikonoční – svátku Božího milosrdenství, který právě on během svého pontifikátu za­vedl. Když se ve Vatikánu konal jeho pohřeb, mohli jsme si všimnout na zcela zaplněném Svatopetrském náměstí i přilehlých ulicích mnoha trans­parentů, na kterých bylo napsáno v italštině heslo „Santo subito“, což znamená „Svatý ihned“. Bylo to spontánní lidové vyjádření toho, co jsme všichni v tu chvíli cítili, že papež Jan Pavel II. je vskutku světec.

Moji milí, po šesti letech jsme se dočkali. Bylo to v neděli 1. května 2011, kdy ve Vatikánu prohlásil Svatý otec Benedikt XVI., který byl jako Joseph kardinál Ratzinger dlouholetým nejbližším spolupracovníkem Jana Pavla II., tohoto papeže za blahoslave­ného, a tím jej povýšil k úctě oltáře. A je více než symbolické, že se tak stalo právě o druhé neděli velikonoční – o svátku Božího milosrdenství.

Bratři a sestry, a dnes, po téměř třech letech, tento proces dosáhne svého vrcholu a naplnění. Právě dnes, 27. dubna 2014 – opět jako tehdy o druhé neděli velikonoční, o svátku Božího milosrdenství – prohlásí ve Va­tikánu Svatý otec František, kterého právě Jan Pavel II. jmenoval do sboru kardinálů, blahoslaveného Jana Pavla II. za svatého. A spolu s ním bude svatořečen i blahoslavený papež Jan XXIII., který svolal Druhý vatikánský koncil.

            Moji drazí, papež Jan Pavel II. se stal jednou z nejvýraznějších osob­ností 20. a počátku 21. století. Pro katolické křesťany celého světa byl Jan Pavel II. především ot­cem. Všichni, kdo měli možnost se s ním setkat při nejrůznějších příleži­tostech, mohli dosvědčit, že měl ke všem lidem – ať to byli státníci nebo anonymní návštěvníci velkých setkání – blízký a láskyplný vztah.

            Bratři a sestry, některým lidem možná vadí tradiční oslovení papeže „Svatý otec“. Tento titul však charakterizoval Jana Pavla II. víc než mnohá jiná označení. Jeden luteránský duchovní to vyjádřil slovy: „My někdy katolické církvi vyčítáme, že si váží svatých, že nazývá papeže Svatým otcem. Ale říkám vám, já, luterán, na adresu Jana Pavla II.: jen víc tako­vých otců, jen víc takových svatých.“ My, katoličtí křesťané, jsme již tehdy doufali, že naše rozloučení s Janem Pavlem II. bylo jen dočasné. Složili jsme svou naději ve vzkříšeného Pána. Byla to naděje, v níž umíral i Svatý otec.

            Moji milí, a tak smrt Svatého otce Jana Pavla II. v sobě nesla smutný i radostný okamžik zároveň. Smutný ve smyslu prázdnoty, která po něm zde zůstala, a naopak radostný v jeho spojení s Bohem, kterému doslova daroval svůj život. Jan Pavel II. byl především velký člověk, velký křesťan, velký tím, že měl živou víru a osobní vztah ke zmrtvýchvstalému Kristu, který je skutečně přítomen ve své církvi. Jan Pavel II. byl velkým člověkem, plným Ducha svatého, z jehož moci jednal. Projevem tohoto vztahu byla láska k chudým, trpícím a pronásledovaným, k mládeži a ke všem lidem. Za všech okolností byl věrný Kristu a jeho evangeliu. Dovedl rozpoznávat v Duchu svatém znamení časů a vtělovat správně evangelium do naší doby. Byl otevřený vůči všem křesťanům i vůči světu, který milo­val. Jednal vždy pod mateřským vedením Panny Marie, jejímž byl opravdu mimořádným ctitelem. To plně vyjadřovalo i jeho heslo „TOTUS TUUS“ – „CELÝ TVŮJ“.

            Bratři a sestry, Bůh stojí za svou církví, kterou miluje. Stojí za svým papežem, i jeho miluje a chce mu dát dobro ještě větší. Bůh prohlu­buje naši víru a učí nás naději. Naše srdce je plné vděčnosti, že Bůh dal dnešní církvi tak velikého papeže a plni naděje se díváme do budoucnosti. Papež odešel na věčnost v týdnu, kdy byla liturgie plná Krista zmrtvých­vstalého, plná velikonočního aleluja.

            Moji drazí, v dnešní slavný den kanonizace Svatého otce Jana Pavla II. cítíme především vděčnost Bohu za veliký dar, který jsme v osobě Jana Pavla II. dostali. A také vděčnost papeži za vše, co vykonal pro církev i svět, ale také konkrétně pro naši vlast, kterou třikrát navštívil. Dovedl uka­zovat správný směr, strhnout mladé a zaujmout i lidi Bohu vzdálené. V závěru svého života významně ukázal na hodnotu života i ve stáří a ne­moci. Nyní je na nás, abychom jeho odkaz nesli dál. Kéž nám Bůh pomáhá a jemu dopřeje plnou radost ve slávě Boha, kterého na zemi po­znával ví­rou, a k němuž vedl mnohé lidi.

Bratři a sestry, rád bych v závěru poukázal na takové čtyři „střípky“, které mně  navždy zůstanou v srdci jako hlavní vzpomínky na papeže Jana Pavla II. Prvním střípkem mozaiky byla jeho neuvěřitelná ochota vést di­alog napříč náboženskými směry. Marně si vzpomínám na osob­nost, vyjma blahoslavené Matky Terezy z Calcutty, kterou by prová­zely modlitby většiny světo­vých náboženství, církví a denominací.

            Druhým střípkem v mozaice je jeho krásný vztah k mládeži. Ten, kdo nevidí v mladých lidech budoucnost, nepřekročí stín vlastního života. A papež Jan Pavel II. ho v tomto směru překročil mnohokrát. Vždyť právě on zahájil tradici Světových dnů mládeže, která se ujala a trvá stále.

            Třetím kamínkem z mozaiky je jeho svéráznost. Přestože jako nej­vyšší předsta­vitel církve i Městského státu Vatikán byl svázán mnohými předpisy a protokoly, do­kázal dělat mnohem více. Jistě bychom pochopili, pokud by nemocný papež odmítl cestovat. Ale to on ne! Do poslední chvíle chtěl létat po světě a posilovat ty, o nichž byl přesvědčen, že jeho podporu potřebují.

A posledním kouskem do mozaiky je papežova touha po pokoji a míru. Byl neústupný a nekompromisní. „Válkou míru nikdy nedosáh­neme,“ tvrdil papež. O velkých osobnostech jako byl papež Jan Pavel II. není třeba říkat mnoho slov. Můžeme pouze jediné: poděkovat Bohu za to, že tu byl s námi a pro nás...

            Přátelé Boží, ke konci svého pozemského putování tento světec řekl: „Buďte šťastní, jako jsem šťastný i já.“ Buďme tedy Bohu vděční za všechno, co pro nás Jan Pavel II. znamenal, a šťastní, že se Svatý otec mohl setkat s tím, který je Cesta, Pravda a Život a k němuž celým svým životem směřoval. A v pevné víře ve společenství svatých smíme říci, že tento veliký papež zůstává stále s námi, a že jsme v osobě svatého Jana Pavla II. získali mocného pří­mluvce před tváří Boží. Svatý Jane Pavle Veliký, přimlouvej se u svého Mistra a Pána za náš český národ, od tohoto času až na věky věků. Amen.