Svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa (cykl C)
Rodina – základní buňka společnosti
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa. Tento svátek nám dává jedinečnou příležitost k tomu, abychom se trochu zastavili a podívali se, jak vypadají a jak fungují naše vlastní křesťanské rodiny. Každému z nás by hned na počátku mělo být naprosto jasné, že rodina je základní buňkou lidské společnosti a zároveň také nejmenším společenstvím církve.
Moji milí, právě v rodině mají rodiče své děti učit, vést a posvěcovat. Nepřipomíná vám to něco? Ano, je to aktivní účast na Kristově trojím úřadu: prorockém, královském a kněžském. Tuto účast jsme všichni získali na křtu svatém a rodiče ji realizují mimo jiné právě při výchově svých dětí. Co to znamená? Praktická výchova by měla spočívat na těchto třech základních pilířích. Všichni, kteří mají nebo měli malé děti, se mohou zamyslet a zpytovat své svědomí, zda se tímto požadavkem vždy řídili.
Bratři a sestry, chcete mít za každou cenu ze svého dítěte génia? Chcete mít společensky úspěšného a vysoce postaveného potomka, kterého vedete k tomu, jak nejlépe a nejsnáze využívat – či lépe řečeno zneužívat – slabosti jiných? Také se klopotně snažíte, aby to vaše děti dotáhly ve vzdělání, společenské úspěšnosti a podobných nesmyslech dál než vy – a to bez ohledu na jejich skutečné možnosti? Chcete je zformovat jen a jen k obrazu svému, aniž byste respektovali jejich osobnost a představu Boží? Co je vlastně určujícím cílem vaší výchovy? Mnoho otázek, viďte. Kdo nám na ně dá odpověď? Odpověď na tyto důležité otázky si musí dát každý sám ve svém svědomí.
Moji drazí, všeobecná představa rodičů o výchově děti je víceméně taková, že zkrátka oni budou nařizovat a děti musí poslouchat. Jinými slovy řečeno: rodiče mají svá práva a děti mají své povinnosti. Ale nemohlo by tomu být také v určitém smyslu přímo naopak? Jaké jsou povinnosti rodičů a na co všechno mají děti právo?
Bratři a sestry, tak především děti mají právo na úplnou rodinu, tedy na rodiče. Bohužel v dnešní společnosti to není tak zcela samozřejmou věcí. Určitě sem patří také právo dětí na péči a ochranu, právo na uspokojení svých hmotných a především duchovních potřeb. Ale tím nejdůležitějším právem každého dítěte je právo na rodičovskou lásku. Řada dnešních dětí trpí právě jejím nedostatkem nehledě na to, jaké následky to má na vývoj jejich charakteru.
Moji milí, co je na jedné straně povinností, je na druhé straně právem a naopak. Jak je to tedy s povinnostmi rodičů? Rodiče se musí dívat na své děti jako na děti Boží, které jim byly pouze svěřeny. K dodržování Božího zákona je mají vychovávat tím, že jsou sami poslušni Boží vůle. Rodiče vytvářejí pro své děti domov a zázemí, ve kterém má být samozřejmostí něha, odpouštění, úcta, věrnost a nezištná služba. Rodiče mají velkou odpovědnost za to, aby dětem vždy dávali dobrý příklad. Je to veliká výsada, ale i veliká odpovědnost rodičů evangelizovat své děti, být pro ně prvními zvěstovateli a hlasateli radostné zvěsti. Už od prvních let života je mají uvádět do tajemství života z víry. Mají poslání naučit je modlit se a objevit v sobě povolání Božích dětí.
Bratři a sestry, a když děti dospějí, mají povinnost a právo zvolit si své životní povolání a svůj životní stav. Rodiče se musí vyhnout tomu, aby nutili své děti k volbě povolání podle své vůle nebo k volbě manžela či manželky. Vidíme tedy, že vztah práv a povinností je mezi rodiči a dětmi oboustranný. Pamatujme na to při výchově a nezapomínejme, že učit, vést a posvěcovat své děti lze s úspěchem jedině s láskou a v lásce Boží.
Přátelé Boží, Kristus Pán žil uprostřed rodiny a Svatá rodina byla uprostřed Krista. Máme obnovit rodinu podle Kristova ducha. Vede nás, jak mají rodiče vychovávat své děti, jak děti mají přijímat své rodiče. Ježíš strávil velkou část svého života v rodinném společenství. Každé dítě je Božím darem. Rodičům je svěřeno a oni mají naplnit Boží plán: dojít svatosti na věčnosti. Kéž se nám to na přímluvu Svaté rodiny nazaretské podaří! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
