Svátek sv. Ondřeje, apoštola
My jsme také posláni
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme svátek svatého Ondřeje, apoštola. Víme o něm, že pocházel z vesnice Betsaida, která leží na severovýchodním břehu Genezaretského jezera. Povoláním byl rybář. Patřil k učedníkům sv. Jana Křtitele. Když nalezl Mesiáše – Ježíše Krista, opouští Jana Křtitele a stává se Ježíšovým učedníkem. Hned nato šel pro svého bratra, kterým nebyl nikdo jiný než Šimon Petr, a přivedl ho k Ježíšovi. Tak se Ondřej a Šimon Petr, tito rodní bratři, stali prvními z Dvanácti apoštolů. Podle starobylé křesťanské tradice hlásal Ondřej po seslání Ducha svatého Kristovo evangelium v krajinách kolem Černého moře a později v jižním Řecku, kde byl nakonec v Achaji v městě Patrasu ukřižován.
Moji milí, když se Ondřej poprvé setkal s Pánem Ježíšem, běží nadšeně za svým mladším bratrem Šimonem Petrem, a nadšeně volá: „Nalezli jsme Mesiáše!“ A toto jeho nadšení strhlo i Šimona a později mu otevřelo úřad hlavy apoštolů, Petra – Skály, na které zbudoval Kristus svou Církev. Svatý Ondřej, který stál na počátku toho všeho, může být i pro nás velikým učitelem cesty následování Krista, učitelem této radostné cesty životem jako učedníci našeho Mistra a Pána.
Bratři a sestry, se svatým Ondřejem začal Pán Ježíš vůbec první rozhovor, který máme zaznamenán v evangeliu. Jeho a ještě jednoho učedníka se zeptal: „Co hledáte?“ A ten rozhovor se všemi, se kterými se Ježíš během svého života setká, končí na kříži velikým příslibem kajícímu lotrovi: „Ještě dnes budeš se mnou v ráji!“ A tato slova můžeme vztáhnout bezezbytku i na prvního Ježíšova učedníka sv. Ondřeje, který vydal pro Krista svědectví nejvyšší – položil pro něho svůj život.
Moji drazí, víme že Ondřej pocházel z rybářského přístavu Betsaida, a když se jeho bratr Šimon přiženil do Kafarnaum, přestěhoval se tam se svou rodinou také Ondřej. Tito dva bratři, spolu s bratry Zebedeovými Jakubem a Janem, tvořili velikou rybářskou společnost. Měli společné lodě a sítě, společně lovili.
Bratři a sestry, když začal Jan Křtitel veřejně vystupovat a hlásat pokání, probudila Janova slova v Ondřejovi naději, že právě Jan Křtitel je tím očekávaným Mesiášem. A tak se Ondřej stal Janovým učedníkem. Když ho Jan Křtitel odkázal na Ježíše, šel Ondřej za ním a ptá se ho: „Mistře, kde bydlíš?“ Byl to dotaz rozpačitý, aby vůbec nějak navázal s Ježíšem kontakt. A Pán Ježíš ho povolal k sobě, když mu říká: „Pojď a uvidíš!“ A víme z Janova evangelia, že ten první rozhovor s Ježíšem trval dlouho do noci. A hned ráno běží za bratrem Šimonem a volá s nadšením: „Nalezli jsme Mesiáše!“ Šimon byl přece jen váhavější, nedal se tak snadno strhnout k uvěření, ale když bratr Ondřej jinak nedal, vypravil se spolu s ním za Ježíšem – a rovněž v něho uvěřil.
Moji milí, u Ondřeje musíme ocenit jeho pokoru. Vždyť přece on byl prvním Ježíšovým učedníkem. A přitom on, nejstarší z apoštolů, nežárlí na svého bratra Šimona Petra, když se stane hlavou apoštolů a celé svaté Církve. Naopak se vrhne do apoštolské činnosti: Hlásá Krista s ostatními apoštoly nejprve v Jeruzalémě, pak v Palestině a nakonec odchází jako ostatní „do celého světa“.
Bratři a sestry, v největší úctě mají apoštola Ondřeje pravoslavní křesťané v Rusku. Považují ho za věrozvěsta své země, svaté Rusi. Již kněz a velký církevní spisovatel Origenes píše, že svatý Ondřej hlásal Krista ve Skýthii, to je území jižního Ruska mezi Dunajem a Donem. Také apokryfní spis pod názvem „Skutky svatého Ondřeje“ hovoří o apoštolově působení v Malé Asii a kolem Azovského moře. Jiní odborníci uvádějí, že Ondřej putoval po obchodní stezce přes Černé moře do Chersonu na Krymu a dál do země Skythů, a tam někde i zemřel. Dochovala se také tradice, že se svatý Ondřej z Chersonu vrátil, putoval dál přes Byzantion do Řecka a zemřel mučetnickou smrtí v Patrasu v Achaji. Proto i Řekové uctívají svatého Ondřeje jako věrozvěsta Řecka a Cařihradu, kde uctívají i jeho ostatky. Lebka svatého Ondřeje byla roku 1462 odvezena do Říma, a když ji papež Pavel VI. roku 1964 vrátil do Patrasu, bylo to přijato jako gesto sbratření a smíru katolické a pravoslavné církve.
Moji drazí, byla to veliká síla víry, která vedla apoštoly na daleké a namáhavé misijní cesty. Už svatý Pavel byl plný tohoto povědomí, když píše ve svém prvním listu do Korinta: „Hlásám-li evangelium, nemám se čím chlubit, vždyť je to mou povinností, neboť běda mi, nebudu-li hlásat evangelium!“ A co my, křesťané na počátku 3. tisíciletí? Také my máme apoštolské poslání – stejně tak jako Kristovi první učedníci. V čem spočívá naše apoštolské poslání a působení? Znamená to, abychom žili životem zcela lidským a zcela křesťanským, abychom svůj život prožili v duchu Kristově, abychom všude tam, kde jsme, vydávali lidem kolem nás celým svým životem svědectví o své víře v Krista.
Přátelé Boží, a v tomto nám může být velkým vzorem a příkladem také první Kristův apoštol svatý Ondřej. Také on vydával svým životem svědectví o své hluboké víře ve svého Mistra a Pána. A nakonec svou víru v Krista zpečetil mučednickou smrtí na kříži. V Patrasu, hlavním městě Achaje, se dal přivázat na kříž ve tvaru písmene X, kterému se dodnes říká „svatoondřejský kříž“. Zde pomalu umíral a ještě z kříže kázal lidem, kteří se shromáždili kolem tohoto jeho nástroje umučení. A tak naši promluvu o svatém Ondřejovi zakončíme úchvatným hymnem na svatý kříž, který nám zaznamenala tradice, a který svatý Ondřej pronesl právě tehdy, když byl na kříži připoután:
„Buď pozdravený, svatý kříži! Ty jsi byl posvěcen tělem Kristovým, ozdoben jeho údy jako perlami. Dokud náš Pán nebyl na tobě vyvýšen, byl jsi postrachem země. Nyní nás naplňuješ nebeskou touhou. Dnes věřící už vědí, jaké milosti skrýváš a jaké dary uděluješ. Bez obavy a s radostí spěchám dnes k tobě i já, abys mne přijal. Přijmi, ó svatý kříži, nehodného učedníka, který na tobě nyní visí. Vždy jsem tě miloval, svatý kříži! Vždy jsem toužil, abych tě objal. Ó, svatý kříži, dlouho očekávaný, vroucně milovaný, vysvoboď mě z tohoto světa! Vrať mne mému Mistru, aby mě skrze tebe přijal Ten, který mne skrze tebe vykoupil. Amen.“ Svatý Ondřeji, oroduj za nás! Amen.
