ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Svlékat se ze své kůže

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dnes slavíme svátek svatého Bartoloměje, jednoho z Dvanácti Ježíšových apoštolů. V evangeliu jsme slyšeli, jak Ježíš povolal za svého učedníka Natanaela. Jméno „Natana-el“ je hebrejská podoba našeho jména „Bohdan“. Doslova znamená „Boží dar“. Ale co má Natanael společného s apoštolem Bartolomějem, jehož svátek slavíme? Je to jeden a tentýž člověk. Natanael je jeho osobní jméno, Bartoloměj je jméno rodové, něco jako naše příjmení. Bar-Tolmai zna­mená syn Tolmaiův.

            Moji milí, o apoštolu Natanaelovi-Bartoloměji víme velmi málo. V evangeliu jsme slyšeli, že ho k Pánu Ježíši přivedl apoštol Filip. Ale víme o něm přece dost na to, abychom si ho vážili – a víme to z úst samotného Pána Ježíše, který o něm prohlásil: „To je pravý Izraelita, ve kterém není lsti.“

            Bratři a sestry, jak se to tehdy vlastně odehrálo? Filip, kterého zís­kal pro Ježíše Krista apoštol Ondřej, potkal Natanaela, a chtěl mu ve své radosti povědět všechno, co věděl o Mesiáši. Řekl mu i to, že je synem Josefa z Nazareta. „Může z Nazareta vzejít něco dobrého?“, odpověděl Natanael ironicky. Ale Filip byl moudrý. Věděl, že tohoto kritika nepře­svědčí svým nadšením. Proto použil způsob, kterým Ježíš přesvědčil své první dva učedníky. „Pojď a podívej se!“, řekl Filip Natanaelovi. Přesvědč se. Zkus to... A Natanael toto pozvání neodmítl. Měl rád pravdu. Měl ji raději, než své mínění a své pohodlí. A tak se vydal za Filipem, a své se­tkání s Ježíšem zakončil radostným zvoláním: „Mistře, ty jsi Boží syn, ty jsi král Izraele!“

            Moji drazí, i když zajisté Natanael neměl ještě ten správný pojem o Ježíšově Božím synovství, jaký máme my dnes, byl to určitě velký krok v jeho poznání. Za několik minut se dostal od Josefova syna z opovrhova­ného Nazareta až ke králi Izraele – Mesiášovi, který mu jeho objev potvr­dil, a zároveň naznačil, že později se o něm dozví ještě mnohem víc. A andělé, které Bůh dosud používal jako zvěstovatele své vůle, budou od této chvíle sestupovat na Ježíše a od něho vystupovat zpět do nebe. Bůh se bude od  této chvíle jen skrze Ježíše jakožto jediného prostředníka zpří­stupňovat lidem, a lidé se jen skrze Ježíše budou dostávat k Bohu. Zatím však, dokud jeho učedníci pod vlivem jeho slova, jeho života a pod vlivem Otcovy milosti nedozrají k tomuto poznání, chce být mezi nimi jen jako Syn člověka. Tento Natanaelův příběh by mohl posloužit také jako důkaz, že se vždy vyplatí poslouchat Kristovy učedníky, když nás zvou do blíz­kosti svého Mistra a Pána.

            Bratři a sestry, všimněme si pozorně jedné skutečnosti: Natanaela přemohlo a složilo na kolena už první setkání s Ježíšem. A my se můžeme ptát: Co je příčinou toho, že jsme se ještě nerozhodli pro Ježíše tak roz­hodně jako Natanael – i když jsme ho už tolikrát slyšeli v jeho slově a tolikrát jsme s ním důvěrně hovořili v modlitbě? Není snad tou hlavní pří­činou závislost na našich vlastních teoriích, na našich příliš osobních názo­rech? Nemáme strach o pohodlně vyležené místečko pod fíkovníkem? Co tedy máme dělat? Dobře si uvědomme, čeho všeho se musíme zřeknout, aby se náš pohyb za Ježíšem stal pružným a rozhodným.

            Moji milí, apoštol Bartoloměj byl pro Krista Pána rozhodnutý ce­lým svým srdcem. Svého Mistra a Pána nejen pochopil, ale také si ho za­miloval a po celý svůj život jeho učení horlivě hlásal. O tom, kde Barto­loměj působil, svědčí ve 2. století církevní historik Eusebius. Píše, že Na­tanael přinesl evangelium do Arménie. Položil tam hluboké a pevné zá­klady křesťanství, takže dodnes je Arménie křesťanská, i když je vklíněna do muslimského okolí. Hrdý a svobodný národ Arménů si v záplavě is­lámu zachoval křesťanskou víru dodnes.

            Bratři a sestry, a právě v Arménii byla také napsána nejslavnější kapitola v životě svatého apoštola Natanaela-Bartoloměje. V Arménii Bartoloměj stvrdil hlásání Krista nejvyšším svědectvím – prolitím své krve. Podle legendy byl umučen tak, že ho za živa svlékli z kůže. A to je veliké poslání i pro nás. Také my se máme „svlékat z kůže“. Máme se svlékat z kůže svých špatných návyků, starých zlozvyků, a stále máme oblékat novou kůži hlubšího poznání víry, a vytrvalejšího a ochotnějšího následování Krista Pána.

            Přátelé Boží, a tak po vzoru svatého apoštola Natanaela-Bartolo­měje buďme stále novými lidmi, buďme novými křesťany. Ochotně a rádi svlékejme ze sebe všechno špatné, a oblečme člověka nového, člověka Božího. Svatý Bartoloměji, oroduj za nás! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.