ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Pokladnice božských milostí

            Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Po celý tento měsíc máj uctí­váme v našich chrámech, kostelích, ale i vesnických kapličkách či domác­nostech blahoslavenou Pannu Marii při májových pobožnostech. Máj – měsíc lásky a květů, je pro nás výzvou a důkladným pobídnutím, abychom spěchali k naší přečisté Matičce a ozdobili její sochy či obrazy květy na­šich zahrádek, luk či polí. A nejenom kvítím skutečným, nýbrž i kvítím duchovním ozdobíme tu, která nás miluje nade všechny, která je stále s námi a která nás nikdy neopouští v našich nesnázích, bolestech a trápe­ních. Proto dnes uctíváme a oslavujeme Pannu Marii jako Prostřednici všech milostí. Je to první mariánský svátek v mariánském měsíci máji.

            Moji milí, apoštol národů svatý Pavel píše křesťanům do Korinta v jednom ze svých listů tato slova: „Milostí Boží jsem to, co jsem.“ Chtěl tím zdůraznit, že bez Boží milosti by se nebyl nikdy stal tím, čím byl – horlivým křesťanem a hlasatelem radostné zvěsti – evangelia.

            Bratři a sestry, pramenem všech milostí je nám Pán Ježíš, náš Spasitel a Vykupitel. Svou smrtí na kříži je pro nás získal a z něho pak všechny milosti proudí k nám jako ži­votodárná míza. Ostatně tuto skutečnost nám připomíná i podobenství Pána Ježíše o vinném kmenu a jeho ratolestech. Já jsem vinný kmen, vy jste ra­tolesti, praví Pán. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten přináší hojné ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.

            Moji drazí, máme-li tedy vůbec něco v životě dokázat, musíme být spojeni s Ježíšem, jako jsou spojeny větve s kmenem. A z tohoto spo­jení s Kristem Pánem pak můžeme čerpat duchovní mízu – a to jsou Boží milosti. Ale Bůh ve svém tajemném úradku ustanovil, že tak jako naše pramáti Eva spolupůsobila při pádu lidstva, tak blahoslavená Panna Ma­ria spolupůsobila na vykoupení padlého lidstva.

            Bratři a sestry, a my se můžeme ptát: Jakým způsobem Panna Maria na našem vykoupení spolupůsobila? Nejprve tak, že se zavázala slibem usta­vičného panenství, aby ve svém nitru přichystala důstojný příbytek pro Božího Syna. Dále spolupůsobila tak, že dává archandělu Gabrielovi při Zvěstování zcela svobodně své ANO k úkolu být Matkou Boží.

            Moji milí, a potom po celý svůj další život spolupůsobila s milostmi, které jí Bůh udělil, a tak brala účast na všem, co směřovalo k vykoupení a spáse lidstva. A toto spolupůsobení se završilo na Kalvárii, když stála pod křížem svého milo­vaného Syna, kde celou svou bytostí – každou myšlenkou, každým poci­tem, každým bolem – byla sjednocena se svým božským Synem, umírají­cím za hříchy lidstva. Tímto sjednocením v určitém smyslu slova spolupů­sobila při Kristově vykupitelském díle spásy.

            Bratři a sestry, tak jako se Eva stala matkou hříchu, blahoslavená Panna se stala matkou spásy, matkou milosti. Kristus Pán všechny mi­losti, které na kříži svou smrtí zasloužil, vložil do rukou své panenské Matky Marie jako do nějaké pokladnice, a učinil ji správkyní těchto mi­lostí, aby je podle jeho nejsvětější vůle věřícím a všem prosícím rozdávala.

            Moji drazí, co z toho pro nás vyplývá? Znamená to, že se všem věří­cím dostává milostí právě prostřednictvím Nejblahoslavenější Panny a Matky Boží Marie. A tuto skutečnost nám dnešní mariánský svátek připo­míná. Byli jsme ubohými otroky zlého ducha, ale nyní se zasvěcujeme službě Panně Marii. Chceme naší Matičce slíbit, že ji budeme po celý život ctít a milovat. A věříme, že Panna Maria nás jako své dítky přijme a nikdy se od nás neodvrátí, i když bychom toho často právem zasloužili.

            Bratři a sestry, skládáme v naši Matku Marii svou veškerou naději, do jejich přečistých rukou klademe všechno své štěstí i bolest. Velebíme Boha a děkujeme mu za jeho milosrdenství, že nám dal tuto důvěru v Pannu Marii, kterou tak můžeme považovat za jistou záruku naší spásy. Jen si vzpomeňme, jak často my, ubozí a bídní hříšníci, upadáme do svých vin a hříchů.

            Moji milí, je tomu tak proto, že se zavčas neutíkáme k naší nebeské Matičce. Avšak věříme a doufáme, že pro zásluhy Ježíše Krista a na pří­mluvu Panny Marie nám budou všechny naše nepravosti odpuštěny. Jsme však stále na cestě, a naše přirozenost je spíše nakloněná k tomu Zlému. Můžeme opět Boží milost ztratit. Nebezpečenství nepominulo, od­věký nepřítel lidstva nespí a kdo ví, kolik nových pokušení na nás ještě čeká.

            Bratři a sestry, Panna Maria – Prostřednice všech milostí nás však bude stále chránit, a nedopustí, abychom pokušením opět podléhali. Prosme proto naši nebeskou Matičku, aby při nás vždy stála. Ó Maria, Paní naše, prostřednice naše, orodovnice naše, věříme, že nám pomůžeš a že s tvou pomocí zvítězíme, budeme-li se jen tobě odporoučet. Avšak bojíme se právě toho, abychom v čase pokušení neopominuli tebe vzývat, a tak abychom nezahynuli navěky.

            Přátelé Boží, a proto pokorně prosíme o tu milost, abychom ve všech útocích toho Zlého a ve všech pokušeních hledali u tebe vždy pomoc a tebe vždy vzývali. Maria, pomoz nám, abychom nikdy neztratili víru v Boha, ale abychom na tvou přímluvu mohli jednou vejít do jeho věčného království. Ó, Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme! Amen.