Svátek Obětování Panny Marie v Jeruzalémě
Přijmi, ó Pane!
Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Dnes slavíme památku Obětování Panny Marie v Jeruzalémě. Dne 21. listopadu roku 543 byl v Jeruzalémě posvěcen nový chrám ke cti Panny Marie. V tento den slavíme obětování Panny Marie Bohu, a to už od jejího dětství. Ona byla a je živým chrámem Božím. A Božím chrámem se máme stávat také my – každý z nás osobně, ale také jako celá církev.
Moji milí, Nejblahoslavenější Panna, Královna všech svatých, vyslovila dávno před svatými Nového zákona offertorium – obětování, které později jako směrnici života zaznamenává svatý Loyola Ignác na konci svých Duchovních cvičení: „Přijmi, ó Pane, celou mou svobodu, mou paměť, můj rozum a všechnu mou vůli. Cokoliv mám a čím vládnu, dal jsi mi ty. Toto všechno ti vracím a ponechávám řízení tvé vůle. Jenom svou lásku a milost mi dej, to mi stačí jako největší bohatství.“
Bratři a sestry, blahoslavená Panna byla ještě dítě – podle posvátné tradice jí byly 3 roky – když ji rodiče Joachim a Anna odvedli do chrámu jeruzalémského, aby ji obětovali Pánu. Bylo to zvykem u zbožných Židů, že neobětovali jen výkupné, jak to předepisoval Mojžíš, ale že své dítě přivedli, aby bylo vychováváno při chrámu pro službu v chrámě – tedy pro službu Hospodinu. Joachim a Anna měli dítě Marii už v pokročilém věku. Božím osvícením věděli, že toto dítě, tato dceruška má své místo v Božím plánu spásy. Hospodin jim Marii daroval. Oni ji Hospodinu vrátili.
Moji drazí, archanděl Gabriel nám později prozradil, že Maria byla „kecharitómené“ – „gratia plena“ – „milostiplná“. Ano, jako naplněná milostí chápala Maria své obětování v chrámě už v útlém věku přiměřeně uvědoměle. Oddala se Hospodinu celým srdcem i tělem. Také církevní Otcové oplývají chválou o Panně Marii. Tak např. svatý Jan Damašský hovoří, že byla obětována v chrámě a zůstala při chrámu proto, aby se zde stala příbytkem všech ctností, a tak se připravila na příbytek Nejsvětějšího. Svatý Sofronius ji nazývá „milovaná zahrádka Hospodinova“. Svatý Bernard z Clairvaux, když o ní rozjímá, říká: „Bůh, který dal, aby porodila Boha, učinil, aby se nejprve v chrámě zasvětila v čistotě. Anděl byl poslán k Panně, která byla pannou podle těla, podle duše a nejdříve podle zaslíbení.“ Svatý Tomáš Akvinský o Marii píše: „Všechny ctnosti ozdobovaly Pannu Marii: modlitba, půst, rozjímání, pracovitost, obsluha při chrámu Božím – toto bylo jejím životem.“ Svatý Ambrož na ni vztahuje slova Velepísně: „Celá krásná jsi, ó Maria, a poskvrny na tobě není!“
Bratři a sestry, takovou krásnou a připravenou duši najde později Boží posel Gabriel a zvěstuje jí narození Božího Syna. Výchova v chrámě a zasvěcení se v čistotě byly korunovány při zvěstování. Prosíme tě, Nejsvětější Panno, za všechnu mládež světa: Odpusť nám! Odpusť, že už nedokážeme rozeznat světlo od tmy, čistotu od poskvrnění! Nám všem je nejkrásnějším vzorem a příkladem radost Nejblahoslavenější Panny z obětování života, které započalo již v útlém dětství a bylo korunováno při andělském zvěstování: Aj, já dívka Páně, staniž se mi podle slova tvého!
Přátelé Boží, Panna Maria došla se svým Synem až na Kalvárii. Tam bylo dokonáno. Tam podala blahoslavená Panna obsah a plod svého života – Krista Pána – nebeskému Otci jako Vykupitele za nás za všechny. Neposkvrněná Matko Kristova, prosíme tě, pomoz všem zasvěceným duším žít plně své obětování, naplno žít sliby dané Pánu. Prosíme tě, ujmi se naší mládeže, vnukni jí svatou touhu po krásné čistotě duše i těla. Dej jí sílu k překonávání smyslnosti, aby mohli přistoupit v čistotě před oltář ke svátosti manželství anebo ke svátosti kněžství či řeholnímu zasvěcení. Prosíme tě, ujmi se i jejich rodičů, aby dokázali následovat tvé svaté rodiče – Joachima a Annu – a při výchově svých dětí dali přednost Bohu před tělem, světem a ďáblem.
Celá krásná jsi, ó Maria,
a poskvrna prvního hříchu
nikdy, nikdy se tě nedotkla.
Ó, Maria, beze hříchu počatá,
oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme!
A m e n .
