ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Pojďte ke mně všichni

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Co to bylo, co nás dnes vedlo v tak neobvyklou hodinu ven z domu – sem do kostela? Nebylo dnes doma tak pěkně útulně a teplo? Vždyť kde na světě je místo, kde se unavený člo­věk cítí lépe, než doma! Kde líp posedět, než doma mezi svými, mezi dob­rými přáteli. A když nejsou přátelé, alespoň zalehnout do teplé postele lze doma, a třeba i usnout a zapomenout na všechno…

            Moji milí, ale to je to: Jsou věci, na které se prostě zapomenout nedá. Jsou hodiny, ve kterých se nedá spát. Je touha, kterou nepřehluší ani hlučná společnost. Je trápení hlubší jak propasti světa. Jsou otázky, které ti žádný člověk nezodpoví. Jsou temnoty, které ani polední slunce nevyjasní. Jsou břemena, která ani nejpevnější ruka neodejme.

            Bratři a sestry, lidská radost i bída, lidská touha po lásce – to všechno vede člověka k Tomu, jehož lidstvo hledá už po tisíciletí, to všechno vede člověka k hledání Boha. Vás všechny přivedlo hledající srdce dnes sem, do tohoto domu Božího. V této hodině tu máme dnes všichni šanci setkat se se svým Bohem.

            Moji drazí, znovu k nám přichází posvátná noc, která znamená pro svět nový záblesk naděje. Je totiž znamením, že Bůh neodnímá člověku svou pomoc, že se nenechá ze světa vyhnat, ale stále znovu a znovu do něho nachází cestu. Tato noc hlásá, proč to Bůh dělá – totiž z lásky k nám.

            Bratři a sestry, a tak máme nyní jedinečnou příležitost setkat se se svým Bohem. A zdůrazňuji – všichni! Ne jenom ti, co jsou zasloužilí tak velice, aby jim byla udělena zvláštní pochvala. Ne jenom ti, co mají tak zvláštní zásluhy, aby dostali medaile za odměnu. Náš Pán přece říká: „Pojďte ke mně všichni!“ Vy přeborníci i vy chromí. Vy prozíraví i vy slepí. Vy poslušní i vy hluší.

            Moji milí, náš Pán je dost mocný na to, aby mohl pomoci všem. Náš Pán je dost dobrý, aby chtěl pomoci všem. Pojďme tedy. Ale neměli bychom kam a za kým přijít, kdyby Bůh sám nepřišel vstříc nám. Sláva vánoc totiž není v tom, že já – člověk – kráčím do kostela. Sláva vánoc je v tom, že Bůh kráčí vstříc mně – člověku! Ten, který je sama Věčnost, vstupuje do lidského času. Ten, který je Všemohoucí a Vševládný, se stává bezmocným dítětem. Ten, který je nejvýš Svatý, ryzí, čistý, se stává účast­níkem naší bídy.

            Bratři a sestry, Bůh sám přichází, aby nás zachránil. Přichází k nám jako bratr k bratru, jako člověk k člověku, jako milující k milovanému. Ale proč se tady scházíme právě v noci? Proč zpíváme: „Tichá noc, přesvatá noc?“ Proč se tady opěvuje noc a nikoliv den?

            Moji drazí, všimněme si jedné věci: obě největší a nejdůležitější tajemství naší víry, tajemství lidského vykoupení, se odehrávají v noci – jak Narození, tak Zmrtvýchvstání Páně. Jistě jsou také veliké svátky dne, svátky světla: Zjevení Páně, Nanebevstoupení, Seslání Ducha svatého a další. Ale o vánocích a velikonocích je noc tou dobou, kdy se Boží tajem­ství zjevuje světu.

            Bratři a sestry, uprostřed noci hlásají oba svátky vítězství světla nad temnotou. Hlásají, že není už na tomto světě temnoty, které bychom se museli bát. Hlásají, že není už na světě stmívání života, ve kterém by ne­svítaly červánky věčného dne. Hlásají, že to neustále drama člověka – boj mezi světlem a tmou, rozhodování mezi „ano“ a „ne“, spěje k věčnému, radostnému, světlému ANO.

            Moji milí, proto my, křesťané, slavíme přesvatou noc, protože jsme děti světla. Proto můžeme pohlížet do temnoty, protože už dobře víme, KDE je té tmě konec, a že UŽ je té tmě konec. Křesťan moc dobře ví, že jeho noc už Boží láska proměnila v jasné a radostné vánoce. Proto při­cházíme o svaté noci do kostela, abychom si to znovu uvědomili, abychom se o tom znovu ujistili, abychom se rozradovali tou velikou radostí andělů a pastýřů.

            Přátelé Boží, neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednoroze­ného Syna, aby nezahynul v temnotách nikdo, kdo v něho uvěří. A proto se i my rádi hlásíme celým svým hořícím srdcem a celou svou dobrou vůli mezi ty, kdož chtějí v Krista Pána věřit a kdo ho chtějí celým svým živo­tem radostně následovat. Pochválen buď Kristus Pán, v této přesvaté noci pro nás v Betlémě narozený, od tohoto času až na věky věků. Amen .