SLAVNOST ZJEVENÍ PÁNĚ - svatých Tří Králů (cykl C)
Co obsahuje slavnost Zjevení Páně?
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Povězme si dnes o slavnosti Zjevení Páně, co všechno obsahuje a co se v ní slaví. Původ této slavnosti není přesně znám, snad je od 4. století. Zmiňují se o ní sv. Klement Alexandrijský, Řehoř Naziánský, Jan Zlatoústý i sv. Ambrož. Dříve se nečinil rozdíl mezi slavností Narození a Zjevení Páně. A dodnes ve východních křesťanských církvích se Narození stále nazývá Zjevením Páně. A o této slavnosti se na křesťanském Východě slaví Vánoce.
Moji milí, můžeme říci, že slavnost Zjevení Páně je slavnost TROJÍHO zjevení našeho Pána: Nejprve zjevení pohanům – to jestiť třem mudrcům od východu, třem mágům, třem „králům“. Dále zjevení Židům – to jestiť když Předchůdce Páně pokřtil Pána Ježíše v řece Jordánu. A do třetice zjevení učedníkům – to jestiť při zázraku proměnění vody ve víno v Galilejské Káně.
Bratři a sestry, vidíme, že jde tedy o slavnost hromadnou, kolektivní. Tato slavnost v sobě zahrnuje několik událostí z Ježíšova života. Navíc Křtu Páně je ještě věnován zvláštní svátek, který se slaví v neděli po slavnosti Zjevení Páně.
Moji drazí, v breviáři je nádherná antifona, v níž se říká toto: „Dnešního dne se zasnoubila církev s nebeským Ženichem, protože Kristus smyl v Jordánu její viny, mudrci spěchají s dary na královskou svatbu a hosté se radují z vody proměněné ve víno.“ Vidíme z toho, že svatá církev to od nepaměti takto pojímá. Nám z toho všeho zůstali jen ti tři králové. Ale ona je dnes slavnost ZJEVENÍ PÁNĚ.
Bratři a sestry, podle tradice, kterou zavedli naši slovanští věrozvěsti – svatí soluňští bratři Konstantin-Cyril a Metoděj, se v našich zemích o této slavnosti světí voda, sůl, kadidlo a křída. Tento zvyk se zachoval podnes. Posvěcená voda se zde neužívá ke svatému křtu, ale pouze k požehnání Božího lidu.
Moji milí, církev svatá klade důraz z těch tří skutečností dnešní slavnosti Zjevení Páně na zjevení pohanům – odtud také název dnešní slavnosti „svatých Tří králů“. Jejich počet i jména jsou lidového původu. Jednalo se asi o perské nebo chaldejské kněze – mágy – mudrce, případně o arabské emíry. Jejich počet se odvozuje od tří darů, které jsou v Matoušově evangeliu výslovně uvedeny: zlato, kadidlo a myrrha. Jejich jména jsou symbolická: Kašpar znamená „přichází s láskou“, Melichar přímo naznačuje královskou důstojnost (arabsky „malik“, hebrejsky „melech“ je „král“) a Beltúšar znamená „přijímá Boží vůli“.
Bratři a sestry, Svatý otec Pavel VI. říká o dnešní slavnosti, že o Zjevení Páně církev v liturgii oslavuje všeobecné povolání ke spáse. V povolání mudrců k betlémskému Dítěti jsme všichni povoláni ke šťastnému životu v Kristu.
Moji drazí, a tak si z toho můžeme udělat závažný závěr. Bůh volá celé lidstvo ke spáse, volá všechny národy. A svatý apoštol Pavel nám dnes připomíná, že člověk hledající víru jindy a jinak není ani divný, ani méněcenný, ani opožděný za námi „pravými“ křesťany. Že je prostě JINÝ a jde k Bohu jinou cestou.
Bratři a sestry, vyžadovat hned od těchto lidí plnou víru je neuvážené a nebezpečné. Tvrdit, že jsou určeni pro peklo, když nevěří a nevyznávají jako „MY“ – to spíše zavání zlobou. My musíme mít lásku a pochopení ke všem lidem dobré vůle. Vždyť Kristus Pán přinesl spásu VŠEM. Cesty, kterými Bůh lidi vede, mohou býti různé a je třeba je respektovat.
Přátelé Boží, a tak dnes o slavnosti Zjevení Páně s pokorou a na kolenou děkujme Bohu, že máme plné světlo poznání, které může člověk na zemi dosáhnout. Važme si tohoto velikého daru milosti a buďme opatrní, abychom ho neztratili. Pochválen buď Pán Ježíš Kristus!
