SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE (cykl C)
Poslední slova
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Dříve než Kristus Pán vstoupil na nebesa, pronesl k přítomným apoštolům poslední slova. Víme, že poslední slova, která lidé pronášejí před odchodem z tohoto světa, znamenají jakýsi souhrn životních zkušeností a rad, jakési životní vyznání. A poslední slova Krista Pána obsahují tři základní body: velebnost Boží na zemi i na nebi, vnitřní život Trojjediného Boha, a příslib, že Bůh s námi zůstane až do konce věků.
Moji milí, Zmrtvýchvstalému Kristu Pánu je dána veškerá moc. On nás zve, abychom byli ponořeni do společenství Trojjediného Boha. Slibuje nám stálou blízkost. Často se lidé snažili Nejsvětější Trojici nějak zobrazit, aby si ji dokázali nějak představit. Každé takové přirovnání však mírně pokulhává, protože plně Boha jako lidé pochopit nemůžeme.
Bratři a sestry, a tak si můžeme tajemství Nejsvětější Trojice představit jako rám bez obrazu. Chceme tím říci, že Bůh v Trojici je tajemství, které přesahuje naše myšlení. Na druhé straně je nám však velmi blízký. Vždyť jsme byli pokřtěni ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Máme tedy ve svém životě tuto Nejsvětější Trojici zrcadlit. Máme být Božím obrazem. Především tím, že budeme mít rádi Pána Boha i lidi kolem nás. Pán Ježíš nám v tom pomáhá, protože on je s námi po všechny dny až do konce světa.
Moji drazí, nestačíme obdivovat úchvatné dílo Boží. Tím méně můžeme proniknout zde na zemi do vnitřního života Trojjediného Boha. Věříme, že jest jeden Bůh ve třech osobách. My známe jejich jména a často je opakujeme při té nejkratší modlitbě – totiž když děláme znamení kříže: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Víme tedy, že je Otec, Syn a Duch svatý, ale přesto nitro Boží zůstává pro nás neprobadatelným tajemstvím víry.
Bratři a sestry, abychom si aspoň nějak přiblížili vnitřní život Nejsvětější Trojice, říkáme, že Bůh Otec nás stvořil – nebeský Otec je tedy Stvořitel; Bůh Syn nás vykoupil – Kristus Ježíš je tedy Vykupitel; Bůh Duch svatý nás posvěcuje a utěšuje – Duch svatý je tedy Posvětitel a Utěšitel. A přesto existuje jen jeden Bůh. Jeden Bůh, avšak ve třech osobách.
Moji milí, je to jako když máme tři tóny a přitom jeden dokonalý akord. Jako bychom se dívali na Slunce: ono svítí, hřeje a probouzí život – trojí činnost, a přece jedno jediné Slunce.
Bratři a sestry, a konečně zde máme příslib, že Bůh s námi zůstane až do konce věků. Všemohoucí Syn Boží je stále s námi. Dokud žil v lidské podobě, chodil po Galileji, Samaří a Judstvu. Nyní je přítomen na celé zemi. Jaká je to útěcha, když cítíme jeho oblažující přítomnost při modlitbě, zde v domě Božím, anebo ve dnech štěstí. Ale mnohem víc nás posiluje jeho příslib v bolesti a v nebezpečí smrti, jak o tom úchvatně zpívá 23. žalm: Byť se mi dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, neboť ty se mnou jsi!
Přátelé Boží, a tak se obraťme k Trojjedinému Bohu a s radostí vyznejme: Chválíme Tě, velebíme Tě, klaníme se ti, oslavujeme Tě. Vzdáváme Ti díky pro tvou velikou slávu. Neboť ty jediný jsi Svatý, ty jediný jsi Pán, ty jediný jsi Svrchovaný – Ježíši Kriste, se Svatým Duchem, ve slávě Boha Otce! Amen.