ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Mít nové srdce a lásku ke všem lidem dobré vůle

            Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Stojíme na počátku nového roku 2024 a s důvěrou hledíme na velikou postavu naší víry, na Matku Boží Pannu Marii. K čemu nás vlastně vede naše nebeská Matka, co nám ukazuje svým osobním životem? Panna Maria nás vede k pokoji, k míru.

            Moji milí, dobře víme, že slovo „mír“ se skloňuje na celém světě ve všech pádech. Je to slovo, které trápí a bolí celý svět. Kolik všelijakých „mírových konfe­rencí“ se už uskutečnilo! A stále dnešní svět velmi krvácí. Pokoj – to je slovo, které vyslovil Bůh o prvních Vánocích. Pokoj lidem dobré vůle. Tajemství od věčnosti nevyslovené bylo v plnosti času zjeveno.

            Bratři a sestry, starozákonní prorok Izaiáš před mnoha a mnoha staletími mluvil o „říši pokoje“, kdy bude spolu bydlet beránek a lev, kdy národy pře­kují meče v radlice a kopí ve vinařské nože, kdy kníže pokoje nastolí říši pokoje. A toto nevyslovené tajemství věčnosti, kníže pokoje, to je Kristus Pán.

            Moji drazí, a jeho přesvatá a přečistá Matka Panna Maria drží tento div světa ve svém náručí právě na počátku nového roku. Proto slavíme dnes Pannu Ma­rii jako Matku Boží. Tento název – „Matka Boží“ (Mater Dei) – se používá především v západní, latinské církvi. U východních církví se užívá název „Bohorodička“ (Θεότοκος, Богородица). Mateřství Panny Marie přineslo světu dárce pokoje.

            Bratři a sestry, my křesťané neseme velkou odpovědnost, protože nám bylo zjeveno tajemství víry. A tak bychom se na prahu nového roku neměli ani tak zamýšlet nad stavem tohoto světa, ale především nad sta­vem našeho srdce, nad stavem naší duše. Chceme-li pokoj a dobro ve světě, musíme mít nejprve pokoj a dobro ve svých srdcích a žít v pokoji a lásce se všemi lidmi dobré vůle.

            Moji milí, celá řada křesťanů na to jde jaksi „z druhé strany“. Snaží se zachraňovat druhé, ale sami sebe nezměnili. Záchrana světa skutečně musí začít u každého z nás osobně. Nejdůležitější tedy je, abychom měli nové srdce a lásku ke všem lidem dobré vůle. Podle vzoru blahoslavené Panny se mu­síme naučit přijímat každého člověka dobré vůle jako dítě Boží.

            Bratři a sestry, a to nás vede k otázce, jak vlastně vypadal život Panny Marie na této zemi? Víme, že pracovala v rodině, starala se jako každá lidská matka. Celý její život byl zaměřen k jejímu jedinému Synu. Ostatně život každé matky je zaměřen na její dítě, je to kus jejího života.

            Moji drazí, v nazaretském domku se ovšem odehrávalo něco zvláštního. Dítě svaté rodiny nazaretské bylo a je BŮH. To znamená, že když blahoslavená Panna myslela na svého Syna Ježíše, pozvedala tím mysl k Bohu, modlila se. Oblékat a umývat Dítě, to byla pro Bohorodičku bohoslužba, liturgie. Být doma u rodiny, to byl chrám se svatostánkem.

            Bratři a sestry, a tak se tím vším u Panny Marie uskutečňovalo něco zvláštního. Překlenula se propast, která se nám jeví mezi světem naším a světem Božím. Mezi modlitbou a prací. Normální lidské vztahy v rodině se staly bohoslužbou. Od té doby však každý pokřtěný člověk je také dítětem Božím.

            Moji milí, proto každá křesťanská matka a každá křesťanská rodina musí pěstovat tuto bohoslužbu práce a služby bližním s takovou velikou láskou, jako to dělala Panna Maria. Každé lidské srdce by mělo být svatyní Boží lásky a Božího pokoje. Jenom takto se začne měnit svět, jinak to prostě nejde.

            Přátelé Boží, to je ten nejdůležitější program nového roku, do kterého dnes vstupujeme. Snažit se po vzoru Matky Boží Panny Marie udělat ze všeho našeho snažení a úsilí jednu nepřetržitou bohoslužbu. A můžeme si být naprosto jisti, že Panna Ma­ria na nás se svou přímluvou nezapomene. Proto denně prosme a vo­lejme: S božským Dítkem, Máti, rač nám požehnání dáti!  Ó, Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme! Amen.