ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Naše budoucnost má své jméno

            Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Když se něco velikého za­číná, vždycky to má slavnostní charakter. Každý by rád začal nějakým předsevzetím, nějakým programem. Je to jako když začíná nový list vel­kého deníku. Co všechno bude následovat? První řádky vyjadřují přání, aby to bylo dobré, šťastné a požehnané.

            Moji milí, a tak se můžeme ptát i my, když hledíme do budoucna, do neznáma. My máme důvod slavit dnes začátek nového roku 2025 opravdu slavnostně. My se jako věřící lidé nemusíme bát budoucnosti, protože naše budoucnost má už své jméno. Kdyby neměla, pak by naše oslava byla projevem jakéhosi zoufalství, nejistoty, snahou zapomenout na všechno to temné a děsivé.

            Bratři a sestry, kdybychom neměli jistotu víry, pak bychom se mu­seli chovat jako ty tisíce lidí prázdných v srdcích, kteří všechno utápějí v alkoholických výparech bujaré silvestrovské noci. My křesťané nejsme těmi, kteří takto slavili Silvestra!

            Moji drazí, věřící člověk má důvod k radosti podepřený obrovskou nadějí. Naše budoucnost není temná a neznámá. Naše budoucnost má své jméno, a to Jméno je nad každé jiné jméno. To jméno je – JEŽÍŠ KRIS­TUS. Přišel, pobyl tělesně na chvíli v lidských dějinách. Přijde znovu. A dnes víc než kdy jindy lidé čekají. Nejen vyvolená skupina, ale celé lidstvo čeká na Ježíše Krista.

            Bratři a sestry, Ježíš – to jméno patří malému Dítěti ležícímu v jes­lích. Právě v Něm nám Bůh zjevil svou dobrotu a lásku. Právě v Něm nám ukázal, jaký má vztah ke každému člověku. Právě v Něm nacházíme Boha, kterého mnozí lidé popírají, jiní hledají a někteří bohužel i nenávidí.

            Moji milí, taková je skutečná pravda o nás lidech. Člověk se snaží ztratit Boha, zapomenout na Boha. Člověk se snaží stát se sám králem vesmíru – bez Pána Boha! „Kde jsi, člověče, Adame, kde jsi?“ – tak se dnes ptá Bůh. A člověk se před svým Stvořitelem schovává, protože vážně zhřešil. Je nahý – nahý ve své existenci, nahý ve své budoucnosti bez Boha.

            Bratři a sestry, a právě tomuto člověku vyšel Bůh vstříc. Vyšel mu vstříc v lidském těle, vyšel mu vstříc v Bohočlověku Ježíši Kristu. Nej­světější jméno Ježíš – hebrejsky Jehóšua – znamená „Jahve pomáhá“, „Jahve zachraňuje“. Jenom toto jméno, nejkrásnější ze všech jmen, je jistotou, je světlem a obrovskou nadějí naší budoucnosti.

            Moji drazí, ale je zde ještě jedno jméno, naprosto neodmyslitelné od jména Ježíš, protože on je Bohočlověk. Je zde jméno jeho Matky. Bez ní by nebylo Ježíše. Jménu Ježíš předchází jméno Maria.

            Přátelé Boží, a proto stojí na začátku nového roku jméno té, která  nám dala Ježíše. Jméno Maria – hebrejsky Mirjam – znamená „Bohem milovaná“, „Vyvolená“ nebo „Omilostněná“. Když nic na začátku nového roku nevyslovíme než tato dvě nejsvětější jména – JEŽÍŠ a MARIA, pak máme před sebou jasný program a jasnou budoucnost. Bůh nám všem v jejich jménu po celý nový rok žehnej! Ó, Maria, beze hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme! Amen.