ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Kristova královská moc

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Církevní rok se nám po­malu blíží ke konci, a my dnes máme před očima Ježíše Krista Krále. Když se roku 1925 tento svátek poprvé zaváděl, už tehdy byla obava, aby lidé ne­chápali nesprávně pojem krále a královské moci. Národy měly z dějin zkušenost se špatnými králi, i když dobří a moudří králové naštěstí převlá­dali. A dále byla obava, aby se Kristova královská vláda nechápala jako vláda po­zemská.

            Moji milí, v dobách, kdy se začalo volat po lidských právech a svobo­dách, kdy začaly revoluce, které svrhly monarchie, bylo do pově­domí lidu vpravováno, že člo­věku nemá vládnout jeden. Že si lidé mají vládnout sami. To vše nega­tivně ovlivnilo chápání pojmu „královská moc a vláda“.

            Bratři a sestry, navzdory tomu si musíme podtrhnout, že člověk je záhadyplná paradoxní bytost. Lidé vždycky potřebovali a potřebují něja­kého silného vůdce. I v demokratických systémech se snaží většina lidí někam přiřadit. Podlehnou hlasu silných křiklounů, všelijakých „slibote­chen“ a někdy je až zarážející, že podporují to, co je přivádí do zmatků a na okraj propasti. Člověk už je taková bytost. Na jedné straně touží po svobodě, nesnáší nad sebou vládu. A na druhé straně cítí potřebu nějak se přiřadit, nechat se vést, nechat se někým ovládat a manipulovat.

            Moji drazí, v tomto světle slova smyslu se můžeme zadívat na Kris­tovu královskou moc a vládu. Všichni potřebujeme nad sebou mít někoho, kdo pro nás bude pevnou autoritou, na koho se budeme moci spolehnout, protože v něm bude záruka pravdy. Potřebujeme někoho, kdo nám pomůže jít cestou dobra, kdo nám pomůže překonat sama sebe. Jehož vláda bude jemná, soucitná, milosrdná, bude to vláda milosti, která se uděluje všem slabým a klesajícím, která nerozdrtí slabého hříšného člověka, ale po­zvedne ho do výšin. A dobře víme, že takový kabinet v lidských možnos­tech a v pozemském prostoru neexistuje a nikdy existovat nebude.

            Bratři a sestry, když se nyní zadíváme na postavu Krista Krále, na tu úžasnou postavu Pantokratora – to jest Vseděržitěl, Vševládce – shle­dá­váme, že ON splňuje všechno to, po čem člověk touží a co vyslovuje. Uvědomme si v tomto okamžiku, co všechno představuje postava Krista Krále. Jak nepředstavitelný je rozměr Kristovy vlády a moci. Kristova královská moc má nepředstavitelnou výšku. On stojí nad celým všehomí­rem, jemu je podřízeno všechno stvoření. Všechno bylo stvořeno skrze něho a skrze něho všechno trvá. On je silou, která ve všem působí, je srd­cem a středem stvořené skutečnosti. Skrze něho má všechno smysl a v něm všechno dostává jednotu. V tom také spočívá šíře Kristovy vlády a tím pádem i lásky, která všechno objímá.

            Moji milí, dále má Kristova královská moc nepředstavitelný roz­měr hlubinný. Hloubka jeho moci přesahuje i lidskou skutečnost. Tak hlu­boko žádný pozemský král nedostoupí. On se ponížil tak hluboko, že se nechal urážet člověkem hříšným, že se nechal poplivat hrubým a sprostým davem, a nakonec se od lidí nechal přibít na kříž jako největší zločinec.

Bratři a sestry, Kristus Pán však udělal ještě něco většího a nepředstavitelnějšího: on se ztotožnil s neju­božejším člověkem. V dnešní radostné zvěsti se nám on sám předsta­vuje jako zastánce všech strádajících, trpících, nešťastných. A nás – své pod­dané – posílá, abychom se právě těchto nejubožejších ujímali. Co jste JIM neučinili, ani MNĚ jste neučinili. Tímto způsobem chce Kristus Pán být naším Pánem a Králem. Chce, abychom se chovali tak, jak se chová on. A tak vykonává vládu lásky, spravedlnosti, pokoje a dobra.

            Moji drazí, když si nyní promítneme všechny ty rozměry na postavu Krista Krále, musíme než žasnout. Ježíš Kristus je Král, který svou mocí proniká úplně všechno. Ježíš Kristus je svrchovaný Král, on je pravý Bůh, on je pravý člověk, on je Dobrý Pastýř, on je přísný a spraved­livý Soudce, on je zároveň také milující, milosrdný a dobrotivý Spasitel a Vy­kupitel.

Bratři a sestry, a tak se můžeme ptát, zda výraz „král“ a „královská moc“ může v  tomto případě vyjádřit skutečnost, o které jsme uvažovali? Mu­síme po pravdě odpovědět, že v lidském slovníku neexistuje pojem, který by celou pravdu o Ježíši Kristu Králi mohl vyjádřit.

            Přátelé Boží, a tak dnes s důvěrou a v pokoře skloňme svá srdce pod tuto královskou moc a vládu Ježíše Krista, Krále života a smrti, a ra­dostně zajásejme: christus vincit, christus regnat, chris­tus imperat! —  kristus vítězí, kristus kraluje, kris­tus vládne všem! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.