Jdi na obsah Jdi na menu
 


26. neděle v mezidobí (cykl B)

29. 9. 2024

Trojí napomenutí

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Když si dnešní úryvek evange­lia promítneme do na­šeho každodenního života, vyznívá nám z něho hned trojí napomenutí: NEBUĎME ZÁVISTIVÍ! – NEBUĎME BEZOHLEDNÍ! – BUĎME SNÁŠENLIVÍ! A toto bude osnovou dnešní promluvy.

            Moji milí, první napomenutí je, abychom nebyli závistiví. Ježí­šovi učedníci jsou pobouření a rozhořčeně volají: „Mistře, viděli jsme ně­koho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu, ale není tvým učedníkem! Zakaž mu to!“ Co vlastně ten člověk udělal zlého? Ten člověk nic zlého nedělal, nao­pak – zastával se dobra, bojo­val proti zlu, a přesto to apoštolům vadí. Jen oni mají právo tyto věci dělat, jen oni a nikdo jiný! Už na prvních strán­kách Svatých Pí­sem je závist příčinou první vraždy: Kain záviděl Ábelovi jeho úspěchy v „živočišné výrobě“, a tak nakonec sáhne k tomu nejhor­šímu zločinu – stává se bratrovrahem.

            Bratři a sestry, musíme si pokorně přiznat, že tohle smýšlení je často i v nás. Jen my jsme hodní, slušní, správní lidé. Jen my katolíci, my věřící. A ti, co s námi nechodí do kostela, to jsou ti špatní. Pán Ježíš nás dnes učí, že toto není jeho smýšlení, že to není v jeho duchu, když takto smýšlíme. I mimo církev lze najít hotové divy lásky k bližnímu, i v jiných křesťan­ských církvích lze najít pravou zbožnost a svatost. Dokonce i mezi pohany jsou lidé ušlechtilí a čestní, ochotní podat vodu žíznícímu a přio­bléci na­hého.

            Moji drazí, druhé napomenutí je, abychom nebyli bezohlední. V Ježíšových slovech se ozývá tvrdé slovo „běda vám!“ Proti komu Pán Ježíš tak tvrdě brojí? — „Kdo by svedl ke hříchu jednoho z maličkých, tomu by bylo lépe, aby si dal na krk mlýnský kámen a vrhl se do vody! Běda tomu, skrze něhož pochází pohoršení!“ Možná si řekneš: Tak tohle se mne netýká! Já děti vychová­vám, já je nekazím! Jenže my nejvíce kazíme děti tehdy, když si to nejméně uvědomujeme. Kazíme je svým špatným příkladem, svým špatným jednáním. Lžeme před nimi, hádáme se před nimi, po­mlouváme, a tak podobně. Děti jsou velice vnímavé a můžeme si být jisti, že budou náš špatný příklad napodobovat.

            Bratři a sestry, a konečně třetí napomenutí je, abychom byli snášen­liví. S velikou pokorou by­chom se měli snažit odříkat se povýšené nesná­šenlivosti a jako hříšníci prosit Boha za odpuštění. Pán Ježíš říká: „Po­kouší-li tě ke zlému tvá ruka, usekni ji a odhoď od sebe!“ Pán Ježíš chromé ruce uzdravoval, slepým zrak otevíral – znal tedy cenu zdravého těla. A přece tu říká, že jsou ještě větší a důležitější hodnoty v lidském životě, než zdravá ruka a oko. Že existuje řád hodnot: tělesné zdraví je jistě důležité, ale věci Božího království, snášenlivosti a lásky jsou nejdůležitější.

            Moji milí, kdo ztratil lásku, ztratil víc než ruku, víc než vlastní oko. Svatý Pavel tuto myšlenku rozvádí ve své Velepísni lásky: „Lásky však kdybych neměl, nic nejsem.“ Nepohoršujme se tedy nad bližním, že má jiné záliby či názory, že jde jinou cestou než jdeme my. Nechtějme mít vždy pravdu, a nikomu svou pravdu za každou cenu nevnucujme. Musíme tedy brát vážně i toto slovo Pána Ježíše: Lépe je pro člověka přijít do nebe s jedním okem, než si zachovat obě oči, ale vidět s nimi peklo – tj. ztratit smysl života, ztratit Boží i lidskou lásku.

            Bratři a sestry, kdysi mi vyprávěl můj veliký učitel a vzor – Mons. Alois Pekárek blahé paměti – že když přišel jako mladý kaplan na první „štaci“, zkušený pan děkan mu říkal: Největší trá­pení nebudeš mít s hříš­níky, ale s takzvaně „spravedlivými“. S hříš­níky je to snadnější, ty můžeš vyzpovídat, přivést na správnou cestu, obrá­tit. Ale ti „spravedliví“ – ti bu­dou chtít obrátit tebe!

            Přátelé Boží, a tak si pojďme – my hříšníci – zapamatovat trojí pou­čení z dnešního evangelia: Ne­buďme závistiví – i mimo naši církev působí týž Duch svatý, jako v nás. Nebuďme bezohlední – nedávejme špatný pří­klad. Buďme snášenliví – nevnucujme nikomu svou pravdu. A ještě si dobře zapamatujme toto: Děti ještě můžeš vychovávat, dospělé můžeš už jen milovat! Nebeský Otče, ty ses nám dal poznat ve svém Synu Ježíši Kristu jako Bůh milosrdný a laskavý. Dej, ať denně žijeme jako svědkové tvé lásky, aby lidé, kteří tě dosud neznají, mohli tě poznat podle naší dob­roty! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.