26. neděle v mezidobí (cykl A)
Dva synové
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Celý náš život by měl být cestou k Bohu. Ale víme, že každá cesta je jiná: Někdo dobře začne, v dobrém setrvá a dobře skončí. Nebo opačně: Má špatný začátek, v životě se nepolepší a nakonec zahyne. Ale jsou ještě další možnosti: někdo začne nadějně, pak se spustí a končí smutně. Stává se však i to, že začátek života je bídný, pak se ale člověk napraví a radostně si jde pro věčnou odměnu.
Moji milí, o takových proměnách mluvil dnes v prvním čtení prorok Ezechiel a v evangeliu Pán Ježíš, když vypráví podobenství o dvou synech. A my si z toho chceme vzít poučení i pro naši situaci. Vláda bolševiků, kteří prosazovali bezbožectví, již naštěstí skončila. V letech temna někteří ve víře vytrvali a jsou na to náležitě hrdí. Pozor ale, kdo stojíš, abys nepadl. Jiní zklamali, zapřeli Krista, zradili. Nesmíš je však odsuzovat, protože se mohou ke Kristu obrátit a jistě řada z nich to i upřímně učinila.
Bratři a sestry, o Pánu Bohu vždycky platilo a bude platit, že Bůh nechce smrt, ale život. Bůh je nejvýš spravedlivý. A zároveň je nesmírně milosrdný. On dovede čekat, aby nemusel člověka odsoudit k věčné záhubě. Bůh čeká na naše OBRÁCENÍ. On jediný vidí dokonale do lidských životů. Proto naše lidské soudy jsou vždycky silně krátkozraké, a tím pádem i nespravedlivé.
Moji drazí, to dobře věděli i ve starověku pohané, aniž znali Boží slovo. Poslechněme si vyprávění o moudrém Sókratovi, jak mistrně učí člověka vážit slova, nevyslovovat soudy, neříkat něco, co ve skutečnosti je zcela jinak. A tak k tomuto velkému antickému filozofovi přiběhl nějaký člověk a hned spustil: „Poslyš, Sókrate, tohle ti musím vyprávět!“ Mudrc ho přerušil: „Zadrž! To, co mi chceš teď říct, jsi prosel přes tři síta?“ Muž s údivem otevřel ústa: „O jakých třech sítech to mluvíš?“ Sókrates pravil: „Ano, milý příteli, mluvím o třech sítech. Podíváme se teď spolu, zda-li to, co mi chceš říci, těmi třemi síty projde. Prvním sítem je pravda. Víš zcela jistě, že to, co mi chceš vyprávět, je úplná pravda?“ — „To ne, já to slyšel vypravovat od druhých lidí.“ A Sókratés pokračoval: „Ale jistě jsi to zkusil s tím druhým sítem, a tím sítem je dobro. To, co mi chceš vyprávět, je dobré?“ — „Ne, není to dobré, naopak – je to zlé.“ A Sókratés říká: „Hm, tak teď použijeme ještě třetí síto: Je opravdu nutné, abys mi to vyprávěl?“ — „Nutné to zrovna není.“ A mudrc odvětil s úsměvem na tváři: „No tak vidíš, milý příteli, není-li to pravda, ani dobré, ani nutné, pak to nechej být a neobtěžuj tím ani sebe, ani mne.“
Bratři a sestry, toto moudré pravidlo, vyslovené Sókratem, může být velmi dobrým návodem, jak si zachovat správný postoj v našich soudech, v našem pohledu na všechno, co se děje kolem nás. Nikdy není dobré odsoudit člověka, i když je ve hříchu. Zítra se může obrátit, Bůh mu vše odpustí a povýší ho. A my bychom mohli dopadnout opačně. Vždyť Pán Ježíš jasně řekl: „Mnozí první budou posledními, a poslední budou prvními.“ A jindy zase říká: „Celníci a nevěstky vás předejdou do Božího království.“
Moji milí, jestliže prvním slovem kázání Pána Ježíše bylo: „Obraťte se a věřte evangeliu“, tak to platí dodnes. Obrácení je neustálá výzva do našeho života. Na obrácení člověka odpovídá Bůh odpuštěním. A jak je vidět už ze starozákonního čtení, některým zbožným to náramně vadilo. A některým věřícím to vadí dodnes. Neměli bychom se spíš chovat tak, jak se chovají andělé v nebi? Andělé v nebi mají velikou radost z obrácení jediného hříšníka, ale nemají radost z těch devětadevadesáti spravedlivých, kteří obrácení nepotřebují.
Bratři a sestry, položme si ruku na srdce a pokorně si přiznejme: Kdo z nás může říci, že patří k těm, kteří obrácení nepotřebují? Asi nikdo. Buďme proto pokorní, šetřeme si slova, a když zaváháme jako ten syn v dnešním evangeliu, honem dožeňme to, co dlužíme našemu nebeskému Otci.
Přátelé Boží, lidová moudrost říká: Nechval dne před večerem. Nejeden začne krásně, a pak se pokazí. A nejeden začne špatně, a pak se obrátí a vejde do věčné radosti. Že jsi byl dosud dobrý, za to Pánu Bohu děkuj. Ale modli se, když stojíš, abys nepadl, ale abys v dobrém vytrval až do konce! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
