ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Význam slova „život“

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Prožíváme radostnou dobu velikonoční. V letošním roce čteme každou neděli velikonoční z nádherné knihy Zjevení svatého apoštola Jana – z tzv. Apokalypsy. A tak letos bu­deme o této knize společně uvažovat.

            Moji milí, každý z nás jistě sleduje a pozorně vnímá dnešní dobu. Pozorujeme jakési vření a nazrávání v celém světě. Zlo jako by rozpoutalo všechny své síly, kolem nás jsou války, násilí a mezinárodní terorismus. V takovém ovzduší se těžko dýchá a zlo dopadá na všechny obyvatele této planety.

            Bratři a sestry, a právě do této situace potřebujeme slyšet jasná slova útěchy a naděje. Je samozřejmé, že tato slova nacházíme v celém Písmu svatém. Je to evangelium o vykoupení a záchraně člověka. To všechno se odehrálo už před dvěma tisíci léty. A dnes se zdá, jako by se to už lidstva ani nedotýkalo. Je tolik zla na světě a lhostejnosti ve víře, že to vypadá, jakoby Kristus prohrál. Avšak opak je pravdou. Právě tato po­slední kniha Písma svatého – Apokalypsa sv. Jana – je teologií celých dě­jin. Je to kniha veliké naděje a útěchy. V této knize je v tajemných obra­zech skryto všechno dění až do konce. Protože je to kniha prorocká, skrý­vající v různých obrazech tajemství různých událostí, je těžké porozumět a dokonce určovat, co čemu odpovídá. Mnozí se pokoušeli a pokoušejí i dnes vykládat poslední, ale skvělou knihu Nového Zákona. My z ní usly­šíme jen několik úryvků. Kéž nás posilní a pomohou orientovat se v dění dnešního světa.

            Moji drazí, první věc, kterou nutně potřebujeme slyšet a kterou potře­bujeme objevit, je význam slova ŽIVOT. V době, kdy jsou lidé zabí­jeni, kdy umírají nevinní při teroristických akcích, kdy je zabíjeno tak ve­liké množství nenarozených dětí, kdy jsou lidé koseni smrtelnými nemo­cemi, kdy jich tolik bere drogy a jiné zhoubné prostředky, takže jsou jako chodící mrtvoly – v takové době je třeba, abychom slyšeli radostnou zvěst o životě.

            Bratři a sestry, svatý apoštol a evangelista Jan uvádí ve svém evange­liu tuto Ježíšovu výpověď: „Přišel jsem, aby měli život, a aby ho měli v  plnosti.“ Ve středu Ježíšova hlásání tedy stojí život – život sku­tečný a život úplný. Pánu Ježíši šlo o život jako celek, o život od této chvíle až po věčnost. O život na této zemi i jednou v nebi. Šlo mu o kvalitu života po všech stránkách – po stránce duše i těla.

            Moji milí, Kristova láska k životu byla opravdu úžasná. Vždyť přece tolika lidem vracel zdraví, tolika lidem dával život, dopřál jim radost ze života, když nabídl zázračně proměněné víno v Káni Galilejské, anebo když pro tisíce lidí rozmnožil chléb a ryby. Ano, v Kristu Pánu se setká­váme se životem, a to v jeho plnosti. Ani událost Velkého pátku, ani utr­pení, ani veškeré zlo lidstva tento život v plnosti nezlikvidovalo. Síla ži­vota je nekonečná, je obrovská.

            Bratři a sestry, v dnešním úryvku z knihy Zjevení jsme slyšeli, jak se apoštol Jan s tímto Životem setkal. Říká: Když jsem ho uviděl, padl jsem mu k nohám jako mrtvý. On na mne položil pravici a řekl: „Nic se neboj! Já jsem První i Poslední, Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků!“ Ano, toto je výpověď platná pro celé dějiny i pro nás v sou­časné době. Proti zlu, které ničí život, proti zmaru lidského života stojí Vítěz – ŽIVÝ!

            Moji drazí, na konci lidských dějin síla Kristova života prostoupí celý svět. V době Zmrtvýchvstání Páně ucítili apoštolé jen ten první dotek. Kristovo vzkříšení je pro duchovní život tím, čím byl podle moderních výzkumů tzv. „velký třesk“ pro hmotný vesmír. Tehdy se první atom pro­měnil v energii a zahájil obrovský rozmach vesmíru, který trvá už miliardy let. A upřímně řečeno – pro náš lidský rozum je to nepředstavitelné, že z ničeho, z jakéhosi malého NIC, vznikl celý vesmír!

            Bratři a sestry, a tak je tomu i se Zmrtvýchvstáním Krista Pána. Jeho Zmrtvýchvstání je tím okamžikem, kdy se smrt změnila v život. Od tohoto okamžiku se všechno rozvíjí k veliké proměně na konci času, na konci dějin. Je to nové stvoření, tak jako na počátku Bible. Je to nové „bu­diž světlo“, které vyslovil Bůh Stvořitel. Apoštol Tomáš se prstem dotkl těla Zmrtvýchvstalého Krista – zdroje veškeré duchovní síly, a dostal tako­vou ránu, že rázem rozmetala všechny jeho pochybnosti. V úžasu padá před Pánem a volá: „Pán můj a Bůh můj! Mé všechno!“

            Přátelé Boží, a takovou ránu dostane jednou celý svět, až přijde Pán – jediný opravdu Živý – a až se dotkne celého stvoření. My už teď z tohoto života žijeme, a ani si to mnohdy neuvědomujeme. Nastavujme proto co nejčastěji své ruce a své srdce Kristu Pánu, ve veliké touze získat z tohoto dotyku světlo a sílu! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.