ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI NA LIPNĚ

Žít radostný život Božích dětí

            Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Tak nám nastala doba prázd­nin a dovolených. Mnozí lidé vyrazili na cesty. Mnozí z nás už jeli po dál­nici delší trasu. Na každé dálnici vás čas od času upozorní zvláštní poutač, že za chvilku přijde odpočívadlo. Většina řidičů sem ráda zajede, vždyť zde smíme nejen zastavit a protáhnout se, ale také se trochu osvěžit a na­jíst. Odpočívadla – to jsou takové malé oázy a místa klidu pro unavené poutníky. Je to jediná možnost, jak na chvilku uniknout ze zběsilého sil­ničního provozu, který bývá právě o dovolených nejhustší.

            Moji milí, v dnešním evangeliu jsme slyšeli, jak se Ježíšovi učed­níci vrátili ze svých cest. Pán je poslal před sebou. Oni vykonali kus práce a teď z toho měli radost. Vrátili se a vyprávěli Pánu Ježíši o tom, co pro­žili. Také my máme prázdniny, dětem skončila škola, dospělí mají dovole­nou. A tak se i my na chvíli zastavujeme na své životní cestě plné činnosti a práce. To je okamžik, ve kterém bychom se měli na chvíli zamyslet a položit si otázku: A co bude dál?

            Bratři a sestry, v době totality jsme měli nedostatek náboženské literatury. Dnes máme všeho dostatek. Jsou všude spousty náboženských časopisů a knih. Dnes se může člověk dostat k čemukoliv, o co má zájem. Jenomže v tom je kámen úrazu: Máme všechno po­třebné k dispozici, ovšem jaký je o to ze strany lidí zájem? Musíme říci, že velmi malý, a u některých lidí vůbec žádný.

            Moji drazí, lidé dnes nemají zájem o pravý smysl života. Málokdo si dnes klade otázku, zda konzumní a poži­vačný způsob života je pro nás dobrý a zdravý, a zda vede k opravdovému štěstí a radosti. Dnes je na světě hodně lidí, kteří vůbec nevědí, proč jsou na tomto světě, a jaký je jejich životní cíl.

            Bratři a sestry, stojíme na prahu nové doby. Na  úplném rozkladu a zániku mravních hodnot se rodí nový svět. Jaký to bude svět? Bude to svět míru, pokoje, spravedlnosti, bude to svět Boží. Nakonec Boží láska zvítězí. V tomto okamžiku ještě nikdo nemůže říci, jak se to všechno stane, protože je to zatím zahaleno rouškou tajemství. Ale něco přece jen říci můžeme. Můžeme se každý z nás ptát: Co pro to mohu udělat?

            Moji milí, a tady je odpověď jasná, zřejmá a jednoduchá: Žijme radostný život Božích dětí. Vypadá to jako nic neříkající fráze, ale není tomu tak. V této větě je skryta úžasná hloubka a moudrost. A právě v dnešním evange­lium je přímo klíč a návod k tomu, jak máme žít radostný život dětí Bo­žích.

            Bratři a sestry, když se učedníci vrátili k Pánu Ježíši, s velikou ra­dostí mu vyprávěli, jak před nimi utíkali zlí duchové. A co se nestalo? V tomto okamžiku jim Kristus Pán jejich radost zarazil! A řekl jim, že by se měli především radovat z toho, že jejich jména jsou zapsána v nebi. A to je právě ten klíč, to je právě ten dokonalý návod pro každého z nás. To, po čem toužili apoštolé, tak takové touhy má mnoho věřících i dnes: Mít moc nad ďáblem, rozsekat zlo a pokořit ho jednou provždy, přemoci vliv a moc zla. Jistě, že je to dobrá věc – přemáhat zlo.

            Moji drazí, kolikrát nás přímo rozčiluje, když vidíme zlo. Nesnášíme zlé a zločinné jednání. Ale musíme dávat velký pozor, abychom se nepostavili do stejné roviny a nedali se strhnout ke stejnému boji. Dobře si proto pamatujme, že zlo se nikdy nepotírá zlem – zlo se přemáhá pouze dobrem. A právě proto Pán Ježíš říká učedníkům: Spíše se radujte z toho, že jste zapsáni v nebi, že jste děti Boží, a už teď máte v sobě Du­cha svatého – jeho pokoj, sílu, radost a lásku.

            Bratři a sestry, takto máme i my vydávat svědectví tomuto světu. V tomto spočívá nová evangelizace: Uká­zat tomuto světu Boží království, vyzařovat ze sebe zachraňující Boží lásku. Již se snažit zde na zemi žít ten nový přicházející svět Boží. Obrazně řečeno – lidstvo dnes jakoby jelo po té rušné dálnici. Pohyb je plný napětí, stresů, sem tam tragická úmrtí a nejrůznější neštěstí. Takový je obraz dnešního světa. A právě my, křesťané, máme na této rušné životní dál­nici plnit úlohu těch odpočívadel. My máme být těmi oázami klidu a po­koje.

            Přátelé Boží, máme umožnit těm lidem, kteří se tak bláznivě ženou v proudu jen a jen dopředu, aby vyjeli z té dálnice ven, aby se zastavili, zamysleli se nad smyslem bytí a života. Máme lidem umožnit, aby poznali, že my jsme těmi nositeli pokoje a radosti. Mocí a silou Ducha svatého máme ozdra­vovat tento svět, aby lidé skrze nás poznali a milovali Boha, řídili se jeho svatou vůli, a tak abychom všichni jednou mohli vejít do nebeského domova! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.