13. neděle v mezidobí (cykl A)
Miluj Boha nade všecko
Milovaní bratři a sestry, přátelé Boží! Když jsem ještě žil ve své rodné Třebíči, nejvíce jsem chodíval na mše svaté do románsko-gotické baziliky Panny Marie a sv. Prokopa. Tato bazilika je skutečným klenotem architektury, a tak byla právem zařazena do světového dědictví UNESCO jako vpravdě světová kulturní památka. Není proto divu, že ji navštěvují zástupy turistů od nás i ze zahraničí. Hned u vchodu do baziliky je pamětní kniha pro návštěvníky kostela. Lidé tam poznamenávají svoje dojmy o tomto chrámu. Jsou to většinou veliká uznání, chvály a ocenění.
Moji milí, jednou, když jsem si tu knihu pročítal, jsem tam našel velice originální perličku: „Bazilika je moc hezká, ale moje dívka se mi líbí mnohem víc.“ Mohli bychom se tomu zasmát a odbýt to žertem – jó, milej chlapče, až to tvoje děvče bude mít tolik roků, kolik má tato bazilika, už se nebude líbit nikomu!
Bratři a sestry, ale ono je v tom přece jen něco víc. Berme tu větu vážně. Kostel, to je dům Boží, symbol živého Boha. Dívka, to je svět, to jsou hodnoty pozemské. Ten mladík, co napsal tu větu, jistě nebyl proti Pánu Bohu. On uvažoval asi tak, že víra v Boha je potřebná, ale nesmí se brát příliš vážně, protože svět je také krásný, třeba i krásnější, hlavně když je v něm ta jeho vyvolená dívka. A tak musíme sloužit i tomuto světu.
Moji drazí, jenomže toto Pán Ježíš neuznává. První věty dnešního evangelia zněly: Kdo miluje svého otce nebo matku víc než mě, není mě hoden. Kdo miluje své děti víc než mě, není mě hoden. Na jiném místě Pán Ježíš říká: Kdo miluje své postavení, svůj dům, svá pole, svůj majetek víc než mě, není mě hoden. A kdo pro mě není ochoten podstoupit nějaký kříž, není mě hoden.
Bratři a sestry, Bůh nás nekonečnou láskou miluje. Ale jak už se praví ve Starém zákoně, Hospodin je milovník žárlivý. On nesnese, abychom někoho milovali víc než jeho. A my, kteří jsme v Boha uvěřili, tak často opakujeme modlitbu: Ježíši, v tebe věřím, Ježíši, v tebe doufám, Ježíši, tebe nade všecko miluji. A teď si položme každý z nás ruku na srdce a přiznejme si, jestli jsme se někdy opravdu vážně zamysleli nad tou větou „tebe nade všecko miluji“? Co znamená milovat Boha nade všecko?
Moji milí, milovat Boha nade všecko, to znamená vážit si Boha a milovat ho víc než všechno na světě. Milovat Boha nade všecko znamená být ochoten se všeho zřeknout, a pro tuto lásku k Bohu vydat i nejvyšší svědectví – svědectví vlastního života.
Bratři a sestry, naslouchejme tedy i my Kristu Pánu, a pokorně – s vědomím své vlastní slabosti – mu vyznejme: Ježíši, já tě miluji nade všecko! Víc než svou rodinu, víc než pěkné postavení, víc než všecko na světě, a raději jsem ochoten všeho se zřeknout, jenom abych nikdy neztratil tvou lásku a abych tě nikdy nezarmoutil a neurazil.
Přátelé Boží, jistě bychom do žádné pamětní knihy v kostele nenapsali, že kostel je hezký, ale má dívka se mi líbí mnohem víc. Raději bychom tam napsali, že všecko krásné na této zemi se mi líbí, ale nejkrásnější ze všeho je Bůh – ten který byl, ten který jest, ten který bude až na věky věků! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
